Bez funkčního odvětrání střechu zabijete

Řeknete si: odvětrání – taková drobnost. Vždyť pokud si dům zastřeším keramickou taškou, střecha se mi bude větrat sama. Bohužel tento omyl už stál několik střech život.

 

Odvětrání střechy ovlivňuje životnost nejen krytiny, ale i celého střešního pláště. Výrobci dokonce podmiňují záruku na střešní krytinu vhodným a funkčním odvětráním. Ptáte se proč?

Střešní krytiny v minulosti ležely nad nevyužívaným podkrovím, kterému se říkalo půda. Tam se odkládalo nepotřebné harampádí (kdyby ho přece jen někdo někdy potřeboval) nebo ořechy na dosušení. V zimě tam někdy mrzlo, a když přišla sněhová vánice, nafoukala se tam i hromada sněhu. Prostor půdy měl v konstrukci střechy významnou funkci – sloužil na vsáknutí a následné odvětrání vlhkosti, která pronikla pod střešní krytinu. Ta v té době nebyla z interiéru jištěna doplňkovou hydroizolační vrstvou, jak je tomu dnes. Půda bez problémů odvětrala i vlhkost ukrytou ve stavebních materiálech, které také nebývá málo.

No dnes, když jsou naše podkroví zobytněné, domy a s nimi i střechy utěsněné do maximální míry, není tak jednoduché udržet konstrukci střechy suchou. Řešení používaná v 90. letech minulého století se ukázala jako nesprávná. Dnešní řešení střešních systémů jsou důkladně promyšlena a technicky zdokonalena, ale pozor – nesmíme se je pokoušet zjednodušit, „inovovat“. Stačí málo: například nahradit jeden materiál jiným, levnějším nebo si jednoduše nedat dostatečně záležet na provedení práce. Tehdy se může stát, že střechu znehodnotíme.

Jak se dostane vlhkost do konstrukce střechy?

Vlhkost proniká z exteriéru přes střešní tašky. Pokud máte správně vyhotovenou doplňkovou hydroizolační vrstvu, vlhkost zkondenzuje a po povrchu hydroizolace steče do střešního žlabu. Vlhkost z interiéru – například z vaření, sušení prádla, sprchování či pokojových květin – proniká přes sádrokartonovou vrstvu, následně přes parozábranu do tepelné izolace, na níž je doplňková, paropropustná izolace, přes kterou se vlhkost dostane do vzduchové mezery. Tam se část vlhkosti odpaří do exteriéru (pokud máte vhodně a dostatečně vyřešeno větrání střechy) a část zkondenzuje a steče do střešního žlabu.

Pokud ale nemáte konstrukci vyhotovenou správně, může přebytečná vlhkost proniknout do tepelné izolace, následně z ní stéci ve směru gravitace a přes netěsnost střešního pláště přetéci do obytných prostor. Ještě častěji dochází ke kondenzaci vlhkosti vzniklé v interiéru na místě poruchy střešního pláště, které je chladnější než jeho okolí. Taková kondenzace vodních par se projeví jako nevzhledné mokré skvrny na malbě, které se po čase stanou terčem osídlení plísněmi.

Střecha bez rekonstrukce celých 100 let? Víme jak na to

Nikdo z nás, kteří stavíme nebo rekonstruujeme dům, nemá chuť střechu po pár letech opravovat. Proto je dobré ji postavit tak, aby vydržela klidně i 100 a více let.

V první řadě si vyberte kvalitní materiály. Rozhodnete-li se pro střešní krytinu Tondach, můžete si být jisti nejen kvalitou, ale i tím, že dostanete od jednoho výrobce všechny doplňkové výrobky, které ke stavbě dobré střechy potřebujete. Dnes už dokonce i inovativní tepelnou izolaci, kterou Tondach nabízí pod názvem iRoof.

Bohužel i kvalitní materiály, které nebudou správně zabudovány, vám nebudou sloužit tak dlouho, jak by mohly. Pokud se dnes bavíme o vlhkosti, vězte, že není řešením dokonale zabránit vlhkosti dostat se do střešní konstrukce (protože to není v praxi možné), ale je nutné ji ze střechy bezpečně odvést, tedy odvětrat.

Odvětrání střechy

Odborníci vědí, že na to, abychom mohli s jistotou tvrdit, že střecha bude dostatečně odvětraná, je stanoven minimální poměr větrací plochy k ploše přilehlé střešní roviny. Jsou stanoveny dvě hodnoty – u hřebene je to 0,5 promile, u okapu 2 promile.

Co to znamená? Mezi doplňkovou hydroizolační vrstvou a střešní krytinou musíme vytvořit dostatečnou odvětranou vzduchovou mezeru s přístupem zespodu a odvodem svrchu. Ale samotná mezera nestačí. Do druhé řady nad okapem je nutno vložit přesně stanovený počet speciálních, takzvaných větracích tašek, které odvedou vlhkost ven. Při hřebeni je třeba použít větrací pás a větrací tašky nebo moderní systém takzvaného liniového odvětrání střechy, díky kterému odvedeme podstatně větší množství vlhkosti než standardními větracími taškami.

Co je to liniové odvětrání?

Liniové odvětrání je dnes v západní Evropě již běžným standardem, u nás jde o průkopnickou, inovativní metodu, která zohledňuje nejnovější požadavky a zkušenosti z praxe. Větrací průřez je po celé délce hřebene střechy. Nutné požadavky na odvětrání střechy jsou tak bezpečně zajištěny. Liniové větrání lze realizovat pomocí větracích tašek pro připojení hřebene. Tondach tyto speciální doplňkové tašky vyrábí pro modely Stodo 12, Falcovku 11 a Samba 11. Větrací otvor je krytý mantinelem před zanášením prachem a sněhem a v hřebeni tudíž není nutné používat větrací pás ani klasické větrací tašky.

Liniové odvětrání je bezpečnější, výkonnější, levnější a z hlediska realizace jednodušší řešení větrání střechy.

Přehřívání podkroví? I s tím pomůže odvětrání

Věděli jste, že kromě toho, že správně odvětraná střecha vám bude sloužit dlouhá léta, pomůžete také sobě? Odvětrání totiž výrazně pomáhá redukovat teplo při letním přehřátí vnějších vrstev střechy.